Po zdolání rumunského páru Beguová – Tecau a prohře v semifinále s Američany Mattekovou a  Sockem, v utkání o třetí místo nezaváhali. Za hodinu a čtvrt  vyprovodili z kurtu kvalitní indickou dvojici  Mirzaová-Bopanna.

Vítězství po setech 6:1 a 7:5 bylo výsledkem soustředěné hry obou našich hráčů. Ovšem dominantní postavou byl 37letý Štěpánek, který po utkání radostí skákal na dvorci jak malý kluk. Jeho partnerka, o šest let mladší  Hradecká, po smolných prohrách ve čtyřhře žen, ovlivněných zraněním Hlaváčkové, si ziskem bronzové medaile zlepšila náladu. Cení si této medaile stejně jako stříbrné, kterou s Hlaváčkovou získala před čtyřmi roky na londýnské olympiádě.

A oceňme fyzickou  zátěž, s jakou se Lucie musela při špatné organizaci vypořádat. Jeden den musela hrát tři zápasy, při čemž po zápase s rumunským párem, který skončil v noci před půl druhou už brzy po poledni musela nastoupit proti Švýcarkám a pak k večeru  proti Šafářové a Strýcové.

Takže  v neděli získaná medaile v mixu byla pro ni víc než zaslouženou odměnou. Však také říkala, že na  olympijský turnaj  bude dlouho vzpomínat. “ V Riu jsem dokonale poznala , co to znamená být v jednom kole. Pro mě i pro  Radka má bronzová cenu jako zlatá medaile. Nesmím zapomenout na fakt, že jsme původně smíšenou čtyřhru neměli hrát. Musím politovat dlouholetou parťačku Andreu. Odjíždí z olympiády bez medaile, ale zato s bolestivým zraněním. Přála bych jí, aby brzy byla zase fit.“

Čtsa, ph,