Most – Přestože odchytal většinou mistrovství Evropy do 21 let v malém fotbalu, kde česká reprezentace získala zlaté medaile, za brankářskou jedničku se nepovažuje. Mostecký gólman Václav Šlégr bere Dominika Kunického jako rovnocenného parťáka. „Sice jsem toho odchytal víc, ale určitě ho nepasuji do role horšího brankáře,“ povídá zanedlouho dvaadvacetiletý Šlégr.
Ještě doznívají oslavy titulu?
Už ani moc ne, spíš si teprve vše uvědomuji. Být mistr Evropy v jakémkoli sportu je velký úspěch a užívám si to. Moc mě těší, jak se díky události, jakou bylo mistrovství Evropy, dostal malý fotbal do hlav lidí, kteří o tomto sportu ani třeba nevěděli.
Překvapily vás nějaké gratulace?
Především mě překvapily od lidí z práce nebo třeba v nemocnici, když jsem daroval krev. Přišla za mnou sestřička a pogratulovala mi se slovy, že mě viděla v televizi, což mě moc potěšilo.
Dopřáváte si ještě odpočinek, nebo už vám začala příprava na novou sezonu?
Docela jsem si odpočinul, po návratu z Eura jsem měl pracovní povinnosti, takže jsem na trénink šel až po týdnu. Pro mě nebylo nic příjemného naskočit do rozjetého vlaku (smích), ale zvládnul jsem se zaklimatizovat a vše probíhá v pořádku. Chci ještě jednou poděkovat všem klukům a trenérům za skvělý zážitek a hlavně chci poděkovat divákům, kteří nás perfektně podporovali.
Co pro vaši kariéru znamená evropský titul?
Je pro mě prozatím největší úspěch mé kariéry, což bude podle mě stejné jako u většiny kluků z našeho zlatého týmu. Doufám, že se mi podaří ještě další úspěch třeba v seniorské reprezentaci. V tuto chvíli jsem na sebe pyšný a moje rodina taky. Jsem šťastný, že jsme to s klukama dotáhli do zlatého konce.
Co stálo za tím, že jste na zlato dosáhli?
Myslím si, že za vším stál týmový duch, který v nás převládal celou dobu šampionátu. Stáli jsme všichni při sobě a bojovali jeden za druhého, to nás zdobilo a udělalo mistry. Určitě bylo na první pohled vidět, jak celý tým Eurem žije a že si pro to zlato jdeme. Bojovali jsme jako jeden muž. (rezolutně)
Kdo z týmu si zaslouží vyzdvihnout?
Jak už jsem zmínil, hráli jsme hodně týmově, což byl základní kámen naší hry. Všichni kluci, kteří do zápasů nastoupili, si je chtěli užít a odmakali každou vteřinu na hřišti. Každý z nás byl za šanci zahrát si na Euru nesmírně rád a jsem si jistý, že to je pro všechny životní zážitek.
Ukázaly výsledky, že česká reprezentace je v kategorii do 21 let o úroveň výš než ostatní?
Podle výsledků se dá uvažovat, že česká reprezentace převyšovala všechny ostatní celky, ale nemyslím si, že podle hry to bylo tak jednoznačné. Každý tým, se kterým jsme se setkali, měl svoje silné stránky, o kterých věděl a chtěl je proti nám použít. Jen díky naší dobré hře, ať už to byla obranná nebo smrtící útočná hra, jsme všemu dokázali čelit a přenést převahu na naši stranu. V tom také spočíval náš úspěch, rychle jsme přizpůsobili soupeře naší hře, takže jsme většinu zápasů diktovali tempo hry.
Trenér Petr Brejla vás zvolil brankářskou jedničkou, bral jste to jako závazek?
Abych pravdu řekl, před každým zápasem jsme ani jeden nevěděli, kdo bude chytat. Trenéři určitě věděli, co dělají, a podle mého i kdyby to odchytal Dominik, výsledky se nemění. V konečném důsledku jsme zase tolik práce neměli, na druhou stranu jsme oba dva párkrát kluky i podrželi. Jako závazek jsem to nebral, chtěl jsem si vše hlavně užít a pochytat toho co nejvíc.
Dominik Kunický přijal roli náhradníka?
Nedá se říct, že byl náhradník, sice jsem toho odchytal víc, ale určitě ho nepasuji do role horšího brankáře, který musí být náhradník. Naše kvality jsou stejné, a pokud byl Kůňa nějak naštvaný, tak jsem to rozhodně nepoznal. Ale myslím si, že to tak určitě není. Je mladý a ještě ho v reprezentaci dost čeká. Jsme kolegové a pokud bych byl já pomyslná dvojka, rozhodně mu to přeju a žiju s týmem úplně stejně.
Pomohlo českému týmu známé zázemí v Hotelu Baroko v pražských Malešicích?
Hotel Baroko je útulný a velmi kvalitní. Asi mohu za celý tým říct, že nám tam bylo skvěle a dobře o nás postaráno. Troufnu si říct, že šlo taky o jeden z faktorů našeho úspěchu. Přece jen odpočinek na hotelu a u bazénu byl velmi důležitý.
Jedenadvacítku už jste věkově překročil, myslíte na reprezentační áčko nebo pevné místo v mostecké brance v DRFG Superlize malého fotbalu?
Je těžké přemýšlet nad budoucností v áčku, ale určitě je to další meta, na kterou chci dosáhnout a zúčastnit se velkého turnaje. V Mostě to je těžké, určitě bych mohl dostávat víc šancí si zachytat, i když hrát v poli mi nevadí. Přece jen jsem brankář a rád bych odchytal víc zápasů v Superlize.
Čtsa, Jaroslav Kára, foto,
