Jihlava – Na srazu před mistrovsvím Evropy do 21 v malém fotbalu překvapil svým pěveckým talentem, na hřišti v areálu Slavoje Vyšehrad v Praze pak při šampionátu jihlavský útočník Daniel Kavka oslnil střeleckou produktivitou. V šesti zápasech dal devět branek, měl velkou zásluhu na českém zlatu a vedení turnaje jej vyhlásilo nejlepším hráčem. „To ocenění pro mě znamená víc než za nejlepšího střelce,“ povídá třiadvacetiletý Kavka.
Už vám dochází, co jste na mistrovství Evropy dokázali?
Jsem strašně šťastný, že to takhle dopadlo a že mi trenér Brejla dal šanci vůbec se takové akce zúčastnit. Užívám si to, pořád mi někteří lidé chodí blahopřát, stejně jako v práci. Je příjemné, když mi děkují a jsem rád.
Český tým při oslavách rozpumpoval Václavské náměstí. Jak jste si to užil?
Na Václaváku šlo o nepopsatelný moment, který asi málokdo z nás zažil, a strašně jsme si to užívali. Myslím, že jsme byli taková národní památka pro turisty, asi na to budou rádi vzpomínat stejně jako my.
Co podle vás rozhodlo o českém triumfu?
Určitě parta, která byla fantastická. Přijel jsem jako nováček a kluci mě vzali úplně výborně, parta se stala jedním z nejdůležitějších článků našeho vítězství na šampionátu. I když druhá pětka byla gólově slabší než naše, byla stejnou součástí týmu, odvedla na hřišti maximum. Soupeře jsme vždycky měli načaté a dali jsme branky, které mohli dát i kluci, jen se jim střelecky tak nedařilo.
Usiloval jste o korunu krále střelců, ale ve finále vás předběhl o jeden gól Ladislav Mužík. Stačí vám jako náhrada trofej pro nejlepšího hráče?
Když finálový zápas skončil a nevyhrál jsem střelce, vnímal jsem to v hlavě, trochu mě to naštvalo. Ale byl jsem rád, že cenu získal Láďa, se kterým jsem si herně i normálně sedl. Když jsem se pak dozvěděl, že se bude vyhlašovat i nejlepší hráč, v koutku duše jsem doufal, že cenu dostanu. Pro mě je hráč víc než střelec. Jsem rád, jak to dopadlo.
Napadlo vás před turnajem, že dáte devět branek?
Vlastně jsem vůbec nevěděl, co mám od jedenadvacítky čekat, v čem to bude jiné než soutěže s chlapama. A trošku se se mnou před šampionátem handrkoval Honza Kliment ze Stuttgartu, že když dostanu ocenění pro střelce či hráče, přichystá si pro mě nějaké překvapení. Jsem zvědavý, co pro mě má, až přijede. (úsměv)
Na hřišti občas působíte jakoby bez zájmu a bez většího pohybu, ale pak udeříte. To je vaše taktika?
Už mi pár lidí říkalo, že moc neběhám a spíš se procházím, ale tak hraju asi od mládí i velký fotbal. Mám to v sobě dané, nic jsem nechtěl měnit a zase to nějak vyšlo. (smích)
Šampionátem pro vás kategorie do 21 let skončila. Myslíte na posun do reprezentačního áčka?
Po takovém úspěchu určitě doufám v nabídku z áčka, chci si zkusit, jaké to je v chlapském malém fotbalu. Pokusím se prosadit do A mužstva a třeba udělat nějaký úspěch už v srpnu v Maďarsku na mistrovství Evropy.
Čtsa, Jaroslav Kára,
